Muzeum na hradě Augustusburg

 O existenci motocyklové sbírky na hradě Augustusburg jsem se dozvěděl od kolegy veteránisty Heinricha Grommase z někdejší NDR někdy v polovině osmdesátých let. Již tehdy mi kladl na srdce, že pro nadšence, který vlastní stroj DKW, je taková návštěva vlastně povinností.

Přestože se Augustusburg nachází tak blízko českých hranic (z Chomutova přes hraniční přechod Hora sv. Šebestiána je to tak 35 km), trvalo mi dobrých dvacet let, než jsem hrad navštívil. Moje chyba, řekl by klasik.

Monumentální a pečlivě zrenovovaná stavba hradu Augustusburg vévodí celému údolí řeky Zschopau a skrývá v sobě mimo jiné i rozsáhlou sbírku historických motocyklů s uceleným souborem jednostopých vozidel značky DKW. Expozice je situována ve dvou podlažích a je členěna do několika tématických skupin.

Vstupní místnosti jsou věnovány historickým jízdním kolům, počínaje drezínou z r.1830 a také nejstarším motocyklům. Vystavený Daimlerův dřevěný motocykl je bohužel jen věrnou replikou, originál v minulosti podlehl požáru. Mezi stroji jako Hildebrand & Wolfmüller, nebo Laurin & Klement, mě zaujal neznámý motocykl Zeus s motorem Dion Bouton, vyrobený v roce 1902 panem Linserem v Liberci. Prostě zase něco hezkého pro liberecké lokální patrioty. Řadovým čtyřválcem, kardanovým náhonem a lehkou stavbou (hmotnost pouze 90 kg), upoutá návštěvníka jistě moto FN z roku 1910.

Vznikající motocyklový průmysl plodil i množství slepých uliček a kuriozit. Megola s hvězdicovým motorem „vpleteným“ do předního kola, americký kapotovaný NER A CAR, motocykly koncepce dálníku (s výsuvnými opěrnými postranními kolečky), tříkolky podivných tvarů, to vše zde návštěvník může spatřit na vlastní oči. O existenci centrálních svařovaných plechových rámů jsem již věděl - příkladem budiž mohutný německý Mars A20 s motorem o obsahu 956 cm³ a hmotností 140 kg, nebo lehkonohá Gemahi s motorem DKW 143 cm³  vážící pouhých 40 kg. Ale použít dřevo jako hlavní nosný materiál rámu motocyklu, nebo (jak avantgardní myšlenka !) hořčíkovou slitinu (elektron) pro centrální válcovitý rám – viz dvěstěpadesátka Paffrath z roku 1924, to chce odvahu konstruktéra.

Böhmerlandy jsou v Augustusburgu k vidění hned dva – klasický dlouhý i krátký lidový model s dvoutaktním motorem.

Z motocyklových velmocí té doby jsou jen velmi slabě zastoupeny země jako Itálie, Francie, ale i Anglie, nebo USA, těžištěm hradních sbírek je z pochopitelných důvodů produkce německých výrobců. Stačí vzpomeneme-li jen vyhlášené značky z oblasti Chemnitz a Zschopau (Wanderer, DKW, Shüttoff, Presto), Drážďan či Berlína (D-Rad). Je trochu smutné, jak málo toho známe z výrobků našich blízkých sousedů, zatímco o mašinách z Millwaukee, nebo ze Springfieldu ví každé malé dítě.

Poslední místnosti v přízemí patří sportovním a závodním motocyklům značek DKW, MZ a Simson (AWO). Doporučuji je jen tak neproběhnout, technicky se jedná mnohdy o zajímavé stroje. Mne osobně vzal za srdce čtyřtaktní závodní Schüttoff z roku 1926 – takový Rudge po německu.

O patro výše se pak nachází druhá část expozice, kterou tvoří téměř ucelená vývojová řada motocyklů DKW - IFA – MZ, zřejmě nejkompletnější v celé Evropě. Vystavené exponáty dokumentují bohatou historii značky DKW, později začleněné do koncernu Auto-Union. Asi se pousmějete nad pomocným motorkem pro jízdní kola, uvedeným na trh v roce 1921 a známým jako Das Kleine Wunder (malý zázrak), pobaví vás pokus o skútr DKW Golem „Sesselrad“ (1922), nevšimnete si štíhlého motocyklu DKW Reichsfahrtmodel (1922). Jejich následovníci však umožnily nastartovat v Zschopau opravdu hromadnou sériovou výrobu jednostopých vozidel. Málokdo si dnes uvědomuje, že firma DKW byla v roce 1928 se svými 60.000 vyrobenými stroji za rok největším producentem motocyklů na světě a pokrývala 65 % celého německého trhu jednostopých vozidel.

Vystavenou stříbřitou pětistovku DKW SB 500 z roku 1935 v provedení Luxus s dynamostartérem a dvěma reflektory, nebo jasně červený vodou chlazený půllitr Sport 500 jistě nepřehlédnete. Věnujte však pozornost malému motocyklu DKW RT 125 (1940). Nejenom, že tento mimořádně zdařilý stroj motorizoval předválečné Německo a v době války vířil prach africké pouště i ruské stepi. Po válce se navíc přeměnil v legendární britský Bantam, vyráběl se i pod značkou Harley – Davidson jako typ HD 165 Hummer v letech 1953 – 59, inspiroval celou řadu poválečných konstrukcí. Mimochodem, to by byl poprask na Džbánu, přijet na značkový sraz s tímhle dvoutaktním skřítkem !

Poválečnou produkci dvoutaktů MZ si pak pamatují nejenom veteránisté.

Co říci závěrem ? Rozhodně si nezapomeňte v zámecké prodejně upomínkových předmětů zakoupit velmi hezky zpracovaný katalog „Motorradmuseum Schloss Augustusburg“. Katalog představuje na celkem 113 stranách formátu A4 fotografie vybraných exponátu, doplněné zajímavým textem. To vše na kvalitním křídovém papíře, za cenu 10 EURO. Jak mnoho publikační kultury se ještě mají co učit někteří vydavatelé veteránistické literatury u nás, povzdechl jsem si již při prvním prolistování této knížky.

Petr Pokorný